Stalo se to asi takhle.
Jen tak si večer ležíme v posteli a rozjímáme, respektive už usínáme. Zničeho nic se ozve ze tmy Honzův hlas: "Romi, co kdybych začal vyrábět kufry na motorku? Prodám Aprilii a z těch peněz koupím ohybačku, minifrezku, nářadí a plechy a budu vyrábět kufry na motorky. Už dlouho nad tím přemýšlím, chtěl bych se časem osamostatnit a začít podnikat.!"
Ptala jsem se, jak na ten nápad přišel. Odpověděl něco v tom smyslu. Že chce vymyslet promyšlené kufry na motorku, aby měl větší komfort na cestách, až pojedem na motorkách na daleké cestě (stihli jsme projet napříč Českou republikou, každý na své motorce :O ). V tu dobu jsem ještě vůbec netušila, že se to stane skutečností. Jak "daleká cesta", tak motokufry.
Ještě jsme chvíli diskutovali na téma motokufry a podníkaní. Padly různé vize a nápady. Nakonec říkám: "tak dobře, zkusíme to a uvidíme..."
Došlo ještě k mnoha neshodám a nedorozumněním, než se Honzovi podařilo obstarat stroje a nástroje potřebné k vytvoření motokufru.
První demoliční a "zátěžový" test byl podle mě dost brutální (viz obrázek pod textem :O ). Rozhodl se, že ho zkusít rozbít kladivem a když to nešlo, chtěl ho vyhodit z okna na dlažbu, v tu chvíli jsem díky Bohu přijela já a zastavila ho včas. Jinak by přišla k újmě dlažba a kdyby mě neuviděl, tak auto i já :D
Pakliže mu to nestačilo, tak ho ještě přejel autem :O :D. Co k tomu dodat, mám neuvěřitelného muže a protože je tak vynalézavý a vytrvalý, podařilo se mu dostat mnohem dále, než bych kdy tušila. :)