Odpuštění uzdravuje

Dnes jsme měla náročný den práci (všeobecná sestra), přijela jsem domů a byla jsem napjatá a vyčerpaná. Všechnu svou flustraci jsem si neprávem vybila na mnaželovi. Mrzelo mě to, ale mám problém říkat omlouvám se. Protože jsem přeci "křehký silák". 

Měla jsem pár nemístných poznámek a on mě i přesto šel "uložit ke spánku". Byla jsem stále ve špatném rozpoležení a opět má další nejapná poznámka, že taky nemusím být tady, ale v "nebíčku", načeš mi povídá, že on by tam mohl zkončit dřív. 

Ta představa mě rozesmutnila tak moc, že se mi po tvářích začaly koulet slzy. Bylo to tak nesnesnitelné pomyšlení, že bych mohla ztratit někoho blízkého. Zarmoutilo mě to a bylo mi moc líto, jak jsem se chovala před pár minutami. Dokázala jsem se omluvit a vyjádřit, jak moc ho miluji. Po chvíli odešel, ležela jsem ještě pár minut a plakala. Myslela jsem na mou rodinu. Jak moc je miluji. Myslela jsem také na to, že jim všem chci odpustit všechny malé i velké křivky, kterých jsme se za ty roky dopustili. Nic Vás nepřinutí tak milovat a odpouštěť jako pomyšlení na smrt. Procítěné pomyšlení. 

Musela jsem vstát a vše napsat, protože uvědomnění je krátké, ale tohle bylo velmi silné.

Proces Dobroty a Odpuštění

Jako stimul přikládám obrázek z knížky Pět pokladů (Tatiana Filippová).

Proces je nápomocen i našim játrům, podporuje jejich detoxikaci a regeneraci.